Otázky a Odpovědi

MM: Lidé jsou příliš aktivní a zřídkakdy sedí klidně. V tichosti člověk přijme více, protože všechny jeho aktivity jsou soustředěny do jednoho bodu. Mé „učení“ předává jedinou skutečnou podstatu — Božství, předává to, co je potřebné. Dávám přesně to, co každý člověk potřebuje.

Paramátman je ticho. Bůh je ticho. Vše vychází z ticha. V tichosti se vykoná více práce. Pravdivý zážitek blaženosti probíhá beze slov.

MM: Nemluvím, ale má síla lidi zcela mění. Božská síla pracuje v tichu a mění věci podle vašeho záměru a podle toho, o co žádáte. Někdy mohu dát to, o co jste žádali okamžitě. Někdy to trvá déle.

Někteří lidé prosí o každou maličkost, jiní stále opakují jednu prosbu, to záleží na jednotlivci. Není však podstatné, jestli žádáte či nikoli, neboť vám dám právě to, co je třeba.

MM: Po zádech člověka se táhne bílá linie, která stoupá od chodidel až k hlavě. Vlastně jsou dvě, a obě začínají u chodidel, zvedají se podél nohou a spojují se na začátku páteře. Odtud pak vedou jako jediná linka až na vrcholek hlavy. Tato linka je tenčí než vlas a má na sobě uzlíky, které božské bytosti pomáhají rozvazovat. Je to jemná práce, a tyto uzlíky se musí rozvazovat velmi pozorně, protože když se vlákno přetrhne, je to pro váš život velmi nebezpečné.

Když držím vaši hlavu, rozvazuji tyto uzlíky a odstraňuji tak překážky, které brání vaší duchovní praxi (sádhaně).

Jak se dotýkám vaší hlavy, Světlo se pohybuje vzhůru po bílé linii a určuje, podobně jako metr, stupeň vývoje vaší sádhany. Když zde žádný pokrok není, Světlo po ní klesá dolů a ukazuje, kde se vaše sádhana zhoršila. Jestliže Světlo souvisle stoupá od chodidel až na vrcholek hlavy, člověk může mít mnoho různých zkušeností a vizí, ačkoli někteří lidé je mohou mít i bez této bílé linie. Dosáhne-li tato linie vrcholu hlavy, člověk dostává daršan Paramátmanu a vystoupí-li až nad hlavu, pak dochází k trvalému spojení s Paramátmanem. Jestliže vaše touha zeslábne, tak linie klesá dolů, jak už bylo řečeno a může se dokonce stát, že ze své sádhany jednoho dne úplně sejdete. To je pak velká krize, které lze však zabránit.

I na přední straně těla jsou dvě linie, ale červené, které také začínají u chodidel, stoupají po obou stranách nohou zvolna vzhůru a spojují se v jednu na stejném místě páteře jako linie bílé. Když červené dosáhnou úrovně bílé, docílíte úplného odpoutání. To se ale stává zřídka a jen těm, kdo jsou naplněni božskou Šakti.

Růst bílých a červených linií vaši sádhanu natrvalo ustálí bez možnosti dalších pádů. Jestliže se červené linie plně vyvinou, dosáhnete obrovských výšek ducha. Bílé linie také podporují duchovní zkušenosti těch, kdo jsou vnitřně otevření. Ale i ti, kteří jsou otevření, se mohou opět uzavřít. Duševní otevřenost sice podporuje sádhanu, ale to samo o sobě nestačí. Ustálení bílých a červených linií vám pomáhá udržet si stále svoji duševní otevřenost.

Přirovnáme-li to ke květu, pak obě linie představují celou rostlinu.

MM: Vidím těžkosti v jejich životech a překážky na jejich sádhaně.

Adilakšmí: Matka je velmi odvážná, mocná a velkolepá. Během daršanu se na ni zaměřuje téměř čtyři sta lidských očí, a ona je vždy tichá, klidná a mlčenlivá.

MM: Není nutné pobývat u mne; mohu pomoci kdekoli. Lidé mohou přijít, ale když to není možné, nemusí se tím znepokojovat. Fyzický kontakt je jeden způsob dávání Světla, ale pro mne to není tak důležité. Nicméně když sem lidé přijdou, vnímají mou přítomnost mnohem konkrétněji. Světlo můžeme dostávat dotykem i bez dotyku.

MM: Není nic zvláštního, co byste měli dělat. Při daršanu se snažte sedět tiše, bez myšlenek. Abyste to dokázali, je třeba být klidný.

MM: Zůstaňte klidní. Je lepší nespěchat do dalších čin­ností.

MM: Ty přijímáš, a to je vlastně poděkování. To je velká věc.

MM: Přivolala jsem Světlo Paramátmanu dolů. Světlo Param­átmanu je ve všem. Pokud budou lidé otevření, práce na transformaci půjde mnohem rychleji. Dokonce i když lidé nejsou otevření, tlak a síla Světla jsou tak velké, že se budou otevírat.

MM: Světlo Paramátmanu je všude, ale když je člověk potřebuje, musí se dozvědět kdy, kde, jak a k čemu je použít. Světlo je zde neustále. Modlila jsem se k Paramátmanu neboli k Nejvyššímu Bytí, abych mohla Světlo používat. Nikdy předtím používáno nebylo. Také elektřina je všude, ale musíme vědět, jak ji aktivovat. Proto jsem přišla.

MM: Avataři přicházejí z Božství, zatímco seberealizované bytosti k Božství směřují. Avataři jsou stále v jednotě s Bohem a nikdy neztrácejí vědomí Božství, zatímco guruové začínali cestu od nevědomosti. Lidé se stávají seberealizovanými skrze tvrdou práci — duchovní praxi, meditaci, džapu — a pak sklízejí její plody. Ale protože sami usilovně pracovali, očekávají totéž od ostatních a nemají tolik trpělivosti, kterou se vyznačují božské bytosti. Avataři mohou navíc všechno měnit daleko rychleji.

MM: Zůstane a bude pokračovat. Každý avatar přináší s sebou na Zem mimořádné Světlo, které mění lidskou historii.

Musíme se snažit toto Světlo, které je uvnitř nás schované jako poupě, odkrýt. Musí rozkvést jako květina. Světlo je ukryté všude, ve všech věcech, ve všech bytostech a musí být objeveno. Pokud se budeme snažit celým srdcem, budeme úspěšní.

Chci a přeji si, aby Světlo Paramátmanu rozkvetlo všude.

MM: Ano

MM: Existují různá světla, která slouží k různým účelům. Posílám právě to světlo, které je potřebné.

MM: Nejlepší je cítit to vnitřně — kontakt na úrovni duše —, ale můžete mi i napsat.

MM: Jestliže si něco přejete — například lásku, pravdu nebo odvahu —, pak o to musíte poprosit. Když Boha poprosíte pokorně a s láskou, dostanete to. Musíte však prosit celým svým srdcem tak, až bude vaše srdce prázdné, pak je Bůh může naplnit. Je-li v něm nějaká pýcha, pak nemůže být naplněno. Bůh vám chce dát všechno; musíte se naučit, jak mu to umožnit. K tomu je třeba se odevzdat. Odměnou za odevzdání se je blaženost a poznání.

MM: Pros o cokoli — stejně jako dítě bez ostychu o cokoli prosí svou matku. Nepřestávej s mírem v mysli nebo čistotou v srdci či s odevzdáním se. Dožaduj se všeho. Nebuď spokojen s ničím menším než se vším. Když budeš prosit, budeš dostávat. Když budeš dostávat, budeš muset nést odpovědnost.

MM: Někteří oddaní s širokým srdcem chtějí psát o každém problému a obracejí se vždy na Matku. Jiní, kteří jsou založeni více rozumově, moc psát nechtějí.

Obecně platí, že lidé by měli psát o svých problémech, a jestliže to udělají, pak obdrží přímou pomoc. Ačkoli někteří lidé dostávají odpovědi přímo skrze modlitbu, modlitby mnoha jiných nemusí být tak upřímné, a proto nedostávají pomoc tak rychle. Dost lidí také psaní o svých problémech odkládá, a když konečně odešlou své dopisy, obdrží odpověď bezprostředně, často ještě dříve, než dopis obdržím. Každý se musí sám rozhodnout sám za sebe, zda psát či nikoli.

MM: Boží milost často zasahuje a mění dané situace, ale často není ani možné ani žádoucí odstranit karmu úplně. Milost může změnit některé její důsledky.

MM: Nezáleží na tom, jestli mě miluješ nebo ne. Jestliže potřebuješ pomoci, pomohu ti. Moje pomoc si neklade žádné podmínky.

MM: Pamatujte na Boha při všem, co děláte, a máte-li čas, tak meditujte. Nabízejte Bohu vše – dobré i špatné, čisté i nečisté. To je ten nejlepší a nejrychlejší způsob.

MM: To, co vidíš, je skutečné, ale dobrota v člověku je také skutečná. Touha po Bohu je skutečná — to je nejpravdivější skutečnost v člověku. A Bůh člověka miluje absolutně. Transformace nastane, ale potrvá dlouho a přijde pomalu. Její základy musí být pevné.

MM: Sňatek není překážkou ve službě Bohu či k jeho dosažení. Netrap se rozhodováním, zda se vdát či ne. Jestliže se chceš vdát, je to v pořádku. Chceš-li se stát řádovou sestrou nebo mnichem, je to také v pořádku. Nesvazuj se ničím, čiň svobodná rozhodnutí a žij, jak chceš, sama, nebo s partnerem.

MM: Nejvíce lásky a péče potřebují děti a staří lidé.

MM: Jestliže nepomůžeš svému otci, jak můžeš pomoci ostatním? Nejprve učiň šťastnou svoji rodinu a udělej, o co tě tvůj otec žádá.

MM: Jestliže máš děti, pak je tvojí povinností je vychovat, najít jim zaměstnání, zařídit jim svatbu a učinit je soběstačnými. Jestliže pak tvé děti mají své děti, jejich povinností zase je postarat se o ně. Pokud přebíráš odpovědnost i za svá vnoučata, je to nevědomost. Stejné povinnosti platí na Západě i přesto, že nedojde ke svatbě.

MM: Když vzroste Tvé vědomí, pak porozumět je snadnější.

MM: Za prvé se vzdej myšlenky, že jsi nemocný. Nepřikládej tomu význam a nestahuj se do ústraní. Snaž se dělat všechny své činnosti tak, jak je děláš vždycky. Nenech se druhými ovlivňovat tak, abys uvěřil, že jsi nemocný. Někteří lidé kolem nás problém zveličují, aby něco získali, žárlí, nebo chtějí nad tebou získat nadvládu tím, že ti projevují sympatie. Buď bdělý a uvědom si tento stav. Odevzdej se Bohu, nabídni mu svou nemoc. Také požádej o sílu na to, aby ses mohl vzdát myšlenky, že jsi nemocný. Já ti pomohu.

MM: Neměj starosti. Ztratíš kvůli nim klid mysli i štěstí, ale zrak zpátky nezískáš. Místo toho se modli, aby se zvětšila tvá důvěra v Boha, abys získala víru a obrátily se k němu tvé myšlenky. Modli se k Bohu, aby ti pomohl. Otevře ti vnitřní zrak.

MM: Ošetřovatelky slouží pacientům. Není třeba, aby se ztotožňovaly s jejich utrpením. Místo toho mohou pacienty upřímně povzbuzovat a modlit se k Bohu za zlepšení jejich zdraví. Pokud to dokážou, mohou s pacienty sdílet jejich pocity. Je dobré to tak dělat.

MM: Není nutné ke mně přijít. Lidé by měli zůstat tam, kde jsou a modlit se k Bohu nebo mít svou vlastní víru a dělat džapu, což znamená upřímně a z celého srdce opakovat boží jméno a žádat o to, co potřebují. Pomohu a povedu je.

MM: Někteří lidé říkají, že se lékařů bojí, jiní jim nedůvěřují a další chtějí svou nemoc vyléčit meditací. To však není způsob, jak se uzdravit. Proto radím lidem, aby šli k lékaři.

O Matce:

“Smyslem mé práce je přivolávání Světla Paramátmanu a pomoc lidem. Proto jsem přišla, abych otevřela vaše srdce Světlu.”

Vzpomínka:

“Vzpomeňte si na božské. Postarejte se o svou rodinu a dělejte svou práci. Snažte se dělat všechno z celého srdce a Božská milost vás přirozeně osprchuje.”

Avataři:

“Avataři přicházejí z Božství, zatímco seberealizované bytosti k Božství směřují. Avataři jsou stále v jednotě s Bohem a nikdy neztrácejí vědomí Božství.”

Matka:

“Realizovaný èlovìk je jako dítì v lùnì Matky, které si uvìdomuje, že je v každém okamžiku živeno milostí a Svìtlem Božské Matky.”

Jako Dítě:

“Být stejný jako dítě – čistý, milující, přirozený, nekonečně přizpůsobivý a být každou chvíli připravený přijmout zázrak.”

Kontakt:

“Není nutné pobývat u mne; mohu pomoci kdekoli. Lidé mohou přijít, ale když to není možné, nemusí se tím znepokojovat. Fyzický kontakt je jeden způsob dávání Světla, ale pro mne to není tak důležité.”

Dotázat se:

“Udělejte si zvyk žádat Boha o všechno.”